Původně jsem se chtěl sejít s panem Koukalem pouze kvůli knize historických fotografií východních Krušných hor na které se podílel. Jenomže erudice, schopnost vyprávět, nashromážděný materiál o osobnostech severních Čech a celkový přehled o událostech v kraji pana Koukala celý rozhovor neuvěřitelně rozšiřila. Pavel Koukal se od roku 1968 věnuje osobnostem a dějinám ústeckého kraje a proto dnes ví tolik informací.
Prvním tématem rozhovoru jsou dějiny českého osídlení v Duchcově. Rodina pana Koukala byla tradiční českou rodinou, která pouze během války žila ve vnitřních Čechách. Velmi poutavě pan Koukal vypráví o vzniku českého živlu na Duchcovsku, popisuje vztahy mezi Čechy a Němci, bohatý spolkový život. Další kapitolou je poválečná devastace Duchcova, který se s kulturního centra oblasti stával stále větší periférií obklopenou povrchovými doly. Negativní vývoj města a čekání na nový rozkvět je téma, které panu Koukalovi nedá spát.
Druhým tématem je životní příběh Karla Líma – slavného českého propagátora Krušných hor. Je zajímavé, jak je i dnešnímu čtenáři a turistovi jeho život, slova a činy blízké. A jak je jeho houževnatost a zapálení obdivuhodné.
Třetím tématem je novinář Michal Mareš, o kterém pan Koukal napsal knihu. Mareš se proslavil svými reportážemi z pohraničí po roce 1945 ve kterých zveřejňoval informace o excesech a drastických způsobech převzetí moci a likvidace Němců. Za tuto kritiku byl záhy komunisty odsouzen a zavřen. Byl natolik zlomen, že po roce 1968 nebyl schopen na svoji práci navázat. Pan Koukal se s Michalem Marešem seznámil a získal od něj všechny články a motáky z vězení. No a nakladatelství Paseka v devadesátých letech vydalo jeho knihu Přicházím z periferie republiky. Knihu vřele doporučuji.
Posledním nahraným tématem je vize rozvoje ústeckého kraje díky jílům, které se nacházejí nad uhelným ložiskem. Tyto jíly jsou ideální pro pálení cihel o mnohem lepších vlastnostech než současné cihly. Pokusně tuto teorii otestovala italská továrna v 60. letech. Dodnes se bojuje, aby se tyto jíly nevyhazovaly na výsypky, ale aby se s nimi pracovalo. Dle hlavního propagátora této technologie jsou jíly mnohem cenější, než všechno uhlí pod nimi.
No a posledním tématem je mapování sudetských antifašistů, které pan Koukal realizoval. O vybraných antifašistech dokonce uspořádal výstavy. Toto zajímavé a aktuální téma jsme si nechali ale až na další návštěvu. I bez toho moje návštěva trvala 4 hodiny.
Rozhovor s Pavlem Koukalem lze považovat za nejcennější v naší sbírce rozhovorů.