Pan Jaroslav Limburský je 75 stár, ale zapálení pro historii, současnost, přírodu a dění kolem sebe by mu mohl závidět leckterý mladík. Bývalý horník na dole Barbora, kronikář města Krupky, náruživý fotograf, autor deseti kalendářů a zanícený nadšenec pro Krupku a okolí.
Pan Limburský přišel jako malý kluk s rodiči a bratrem do Krupky v listopadu 1945. První noc neměli kde spát, ale hned si našli krásný historický dům přímo na starém náměstí, které je svou polohou, historií a zachovalostí nejkrásnějším horským městem v ČR.
Poválečná léta prožíval jako kluk a proto vypráví mnoho příběhů o zbraních, prázdných domech a objevech, které se v tomto prostředí daly nalézt. Vypráví také o vztazích v novoosídleneckém městě mezi Čechy a Němci.
Pan Limburský se stal horníkem. Ve svém vyprávění vysvětluje rozdíl mezi hlubinnou a povrchovou těžbou uhlí. Také zmiňuje hornické tradice. Dalšími tématy je turistika, stav přírody v okolí a vývoj města Krupky.
Velmi zajímavé je povídání o záchraně krupského hradu před potenciálním majitelem – reklamní agenturou z Prahy. Tento odpor občanů znamenal na začátku 90. let ojedinělý odpor místních proti rozprodeji majetku.
Jaroslav Limburský: Jako malý kluci jsme si po válce v lesích okolo Krupky našli pistole a stříleli po sobě podomácku vyrobenými slepými náboji.
